Serval stepní - serval (Leptailurus serval) je kočkovitá šelma, žijící v savaně (stepích) severozápadní, jižní a střední Afriky, na okrajích pralesů. Je rozšířen na území savan, stepí, lesostepí a v horských oblastech (až do výšky 3 800 m. n. m.). Část jeho areálu se nachází i na okrajích tropických deštných lesů. Pojmenování serval vychází z portugalštiny a znamená „rys“.

Rodové jméno Leptailurus pochází z řečtiny a znamená „úžasně mrštný“. Vyznačuje se zlatou černě skvrnitou srstí, malou hlavou, velkýma ušima a dlouhýma nohama, existuje však i černá melanická forma. Jeho drápky jsou velmi ostré.

Žije samotářsky jako téměř všechny kočkovité šelmy, značí si své teritorium trusem a močí, drásáním kůry. Samice jsou v teritoriích samců trpěny. Dokáže vysoko skákat (skáče až do vzdálenosti 4 m a do výšky 2–3 m) a rychle běhat na krátkou vzdálenost. Loví především malé hlodavce a ptáky.

Je jediným druhem rodu Leptailurus a nevytváří žádné poddruhy, je však úzce spřízněn s karakalem (jen je vyšší a štíhlejší) a kočkou zlatou. Serval trochu připomíná malého geparda, nedosahuje jeho velikost, ale přesahuje velikost kočky.

Váha se pohybuje od 7 – 18 kg, v zajetí i více. Nejraději se zdržuje v blízkosti vody, kterou miluje. Jeho nejčastější potravou jsou ptáci, jelikož velmi dobře šplhá po stromech, dokáže se k nim přiblížit na velmi krátkou vzdálenost. Nejraději je ale loví na zemi tak, že si počká, až vzlétnou a v tom okamžiku po nich skočí. Nepohrdne ani hlodavci, při jejich lovu má obrovskou výhodu v tom, že má neuvěřitelný sluch a zrak. Loví také zajíce a mláďata malých antilop. Dokáže vidět za šera, a to díky tomu, že jeho okem prochází paprsek sítnicí oka dvakrát. Dokáže také dokonale vyplenit kurníky, či zabít mláďata koz, či ovcí. Dá se snadno ochočit, ale musí se začít od malinkého kotěte.

Serval patří mezi druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči (Zvířata uvedená v seznamu CITES – Washingtonské konvence, tj. úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin)
Zvířata uvedená v seznamu CITES – Washingtonské konvence, tj. úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, musí být registrována a musí být dovezena za stanovených pravidel. Ohledně této otázky je potřeba se obrátit na Ministerstvo životního prostředí, do jejíž oblasti působnosti tato problematika CITES spadá.

* Chovatelem druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči může být fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba. Je-li chovatelem právnická osoba, pak musí stanovit osobu starší 18 let, které bude svěřena péče o zvíře.

* K chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči je potřeba povolení krajské veterinární správy příslušné podle místa chovu zvířete.

* žádost o povolení k chovu musí obsahovat

• identifikační údaje žadatele a místo chovu na území České republiky
• druh a počet chovaných jedinců a způsob jejich trvalého nezaměnitelného označení, týká-li     se žádost chovu zvířete, které musí být takto označeno
• stručný popis chovu a jeho vybavení
• souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny jedinců, dále míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, a jiných prostor, které jsou s chovem spojené (např. prostor pro skladování krmiv)

* Povolení k chovu druhu zvířat vyžadujícího zvláštní péči se vydává na tři roky a může být na písemnou žádost prodlouženo.

* Krajská veterinární správa, která povolení vydala, je povinna alespoň jednou za rok provádět dozor nad dodržováním podmínek chovu. Záznamy o provedené kontrole uchová po dobu pěti let.

Co je ale nejdůležitější, je to, zjistit si veškeré informace, ať už od chovatelů, tak i třeba z internetu, co samotný chov obnáší, jak se dané šelmy chovají a co od nich očekávat. Záleží hodně na tom, jak je zvíře kontaktní, a i když vám budou někteří prodejci tzv. překupníci tvrdit, že je zvíře kontaktní, nemusí tomu tak být. Také je důležité, jak je kotě staré, protože čím je kotě starší, tím si na vás hůř bude zvykat a takové kotě už si těžko pohladíte, ale bude vás akceptovat. Většina chovatelů odebírá koťata 14 – 21 dní po narození a odchovávají je tzv. na flašce, aby byla koťata zvyklá na lidi a co nejvíce kontaktní. Někteří servalové mají v dospělosti pouze jednoho pána, kterého akceptují. Musíte počítat s tím, že i kastráti si mohou značkovat své území (z tohoto důvodu je prý lepší nechat kastrovat kotě už mezi 4-5 měsícem života). Lehce se naučí chodit na kočičí záchod, pokud se tomu učí od mala, ale pozor nezahrabávají po sobě. Pokud budete mít dospělého servala v bytě, tak musíte počítat s tím, že vám ledacos zničí, přece jenom to může být cca 20 kg velká kočka. Také se může stát, že budete odměněny nějakým tím škrábancem, či modřinou a nebo vám kdykoliv mohou zasadit ránu tlapou. Je to přece jenom kočka – šelma a i při hraní vám může způsobit nějakou tu bolístku. S čím musíte také počítat je krmení. Jednou týdně by měli mít půst. My krmíme kuřecím, krůtím, králičím, občas hovězím masem (pokud možno celé kusy s kostí), jednodenními kuřátky, křepelkami, potkany a myšmi. Naši serválci si občas slupnou i nějaké ty granulky, určené pro velké kočky. Veterinář, který nám dělá dozor nad dodržováním podmínek chovu nám říkal, že bohužel již několikrát zažil, kdy po něm chtěli povolení k chovu a když po nějaké době přijel na kontrolu, tak už šelmy neměli, protože bohužel soužití s nimi nebylo podle jejich představ, ničily nábytek atd., tak se jich zbavili. Servali jsou úžasné, krásné, elegantní a velmi inteligentní šelmy. Neustále nás něčím překvapují a máme je moc rádi. Nelze je celoročně chovat venku bez toho,  aniž by měli možnost se v zimě schovat do tepla. Chovat je však neustále zavřené někde v místnosti, je dle mého názoru nevhodné, protože oni milují být venku a pozorovat okolí. Tím myslím výběh, voliéru, ale rozhodně ne tahání na vodítku, jako nějakého psa, jen proto, aby se majitel předvedl, že na to má….  Mne už kontaktovala spousta lidí, jestli máme na prodej servala, že by chtěli kotě. Téměř všichni viděli pouze fotky a videa na facebooku a nebo youtube, takže měli představu, že serval je velká mazlící se kočka, jako domácí, která je vhodná do bytu 3+1…. POZOR!!! o tom to ale není…. Nepořizujte si takovou kočku jen z rozmaru. Jakákoliv změna, či přesun je pro ně stresující. My jsme si pořídili třeba nejdříve hybridní kočky savannah, které mají servalí krev a mají spoustu společného se servalem, ale je to zároveň částečně kočka domácí. Až po 3 letech jsme se rozhodli, že si pořídíme 1. servala a do 2 let dalšího.